pátek 30. prosince 2011

PF 2012


Hory z letadla při cestě do Říma

sobota 24. prosince 2011

Přípravy na Štědrý večer :)

Štědrý den se přiblížil... a s ním i přemýšlení, čím vlastně ozdobíme stromeček. Koupila jsem v minulých týdnech pár ozdob - nejlepší byly z dřevěných hoblin, ty mám teď nejraději... Ale nebylo jich moc, tak jsem jako každoročně musela nasušit pár pomerančů - ale letos to bylo poprvé na vlastní. :) ... Ale ke zdobení stromku došlo až v noci z 23. na 24. prosince a to bych malinko předbíhala.

Sušení pomerančů (foto: Lenka)

Ve čtvrtek 22. prosince jsme se synovcem a maminkou šli koupit kapra na dobříšské sádky. :) V igelitce jsme si přinesli tohoto skoro tříkilového fešáka, který se na čas zabydlel v naší vaně. Každý rok je mi pak líto, že musím "naše" kapříky jíst. Ach jo, ale co se dá dělat... Proto jsme si ho koupili, že jo. :)

Kapr (foto: Lenka)

Stromeček jsem koupila až v pátek dopoledne na stromkové farmě ve Skalici u Nečíně. Prý by měl vonět dlouho a neopadávat. Tak jsem zvědavá, jak dlouho to vydrží. :) Zdobila jsem ho v noci před Štědrým dnem, kdy jsem si hrála s jehlou a všemožnými věcmi a snažila jsem se vytvořit nějaké ozdoby. Většinou jsou to takové, které se dají použít jenom jeden rok... Mouční moli by je jinak úplně rozežrali. :) Udělala jsem třeba řetěz z buráků, kousků kůry z mandarinky, brusinek a sušených kokosových kousků. Zvlášť efektní je kombinace kokosu a brusinek, tak jsem to zopakovala ještě u pár dalších ozdob. Škoda, že jsem neměla více času, měla jsem totiž v plánu ušít ještě z červeného, bílého a černého filcu nějaké ozdoby. Tak třeba jindy. :)) Ještě perníčky, několik slaměných ozdob od mámy, hvězdičky z proutí... A je to. :)

Vánoční stromeček (foto: Jirka)

O zběsilém úklidu na Štědrý den raději pomlčím. ;) Odpoledne jsme byli s babičkou na hřbitově, pěkně jsme se vyvětrali... respektive ten chladný vítr nás pěkně vyvětral, takže jsme byli rádi, že jsme se mohli vrátit domu do tepla. Pak jsme už jenom připravili cukroví na talíř... a prostřeli slavnostní stůl. K jídlu byla klasika našich posledních několika let - vinná klobáska (letos novinkově doplněná o hrášek na másle), krémová rybí polévka a variace řízků (našly by se tam rybí, kuřecí i vepřové :) s bramborovým salátem.

Cukroví (foto: Jirka)

Stůl těsně před večeří (foto: Lenka)

A pak zazvonil zvonec... a nebyl pohádky konec, ale přišel Ježíšek. :)) A tradičním hezkým zakončením byl malý balkonový koncert - soused každý rok v deset hodin na saxofon hraje Tichou noc. To je opravdu krása. :)

Krása ale nebyla, že mě začínalo bolet v krku... Jirkovi nebylo dobře už asi dva dny. Před půlnocí jsem se ještě vypravila na půlnoční mši svatou, ale musím se přiznat, že jsem odtamtud odešla dříve, protože mi začínala být zima. Jo a to bolení v krku se postupně trochu rozšířilo a bacily se mě drží ještě teď - píšu to až po novém roce! Už to začíná být vážně otrava... 

pondělí 19. prosince 2011

Čtvrtý adventní víkend - florentýnky a zdobení perníčků

Původně jsem chtěla udělat marokánky, ale nakonec jsem se rozhodla pro florentské sušeny neboli florentýnky (či v originále Biscotti Fiorentini). Myšlenka to byla pěkná, ale lepivé práce je hodně... :)

Budoucí florentýnky :)

BISCOTTI FIORENTINI:
  • suroviny: 65 ml smetany ke šlehání, 115 g cukru krupice, 55 g medu, 50 g másla, 120 g blanšírovaných mandlí (plátky), 55 g kandované kůry, 35 g sušených třešní nebo brusinek (já jsem dala brusinky), 40 g hladké mouky, 200 g hořké čokolády (kvalitní s vysokým obsahem kakaa)
  • postup: svařit v kastrůlku na mírném plameni smetanu, máslo, med a cukr -- povařit 5 minut za stálého míchání -- po sundání z plamene vmíchat madle a třešně či brusinky a promíchat -- pomalu přisypávat mouku až vznikne polotekuté lepivé těsto -- na pečící papír lžičkou udělat malé hromádky s dostatečnou vzdáleností od sebe -- předehřát troubu na 180°C a péct florentýnky asi 5 minut, pak snížit teplotu na 160°C a péct ještě dalších 5 minut -- po vychladnutí pomazat rozpuštěnou hořkou čokoládou 
(recept je z pořadu Vánoční pečení, Prima TV)


Nejvtipnější byla první várka, protože jsem evidentně udělala velké kopečky a po vyndání z trouby na plechu byly divná spečená kola... a ještě k tomu spálené. :)) Druhá várka byla o něco lepší... Ale stejně všechny ty "sušenky" byly tenoučké a průhledné jako pavučinka... Nějak nevím, čím to přesně je - asi moc té tekuté složky. :) No a také jsem je mohla péct trochu kratší dobu. Jo a ještě je důležité je skladovat v uzavřené nádobě, protože karamel vzniklý při pečení do sebe hrozně natahuje vodu... O tom jsem se přesvědčila už asi po dvou dnech, kdy jsem pár sušenek nechala na talířku. :)

Florentýnky... trochu nepovedené :))

V pátek večer jsme u nás doma měli netradiční dámskou jízdu - toho se Jirka trochu obával, tak vyklidil pole. :)) Domluvily jsme se, že budeme zdobit perníčky. Ještě štěstí, že takový nápad přišel, protože perníčků z kila mouky bylo hodně moc a já sama bych to nenazdobila nikdy. :)

Na takovou akci se bylo potřeba pořádně vyzbrojit - takže nesměly chybět jednohubky s mrkvovou pomazánkou, horká hruška (svařený džus se skořicí a hřebíčkem, mňam), dobré víno a také vzorek vánočního cukroví. ;) Základem bylo dobré vybavení - proto jsme nakoupily dostatek zdobiček, se kterými se prý pracuje lépe než s pytlíkem a čímkoliv jiným. Toť byla teorie... ;)

Nástroje :)

Ale zatím jsme neměly čím zdobit, proto jsme musely nejprve umíchat polevu. :) Recept je ze staré maminčiny kuchařky, nic složitého na tom není - moučkový cukr, vaječné bílky a citronová šťáva. A to pečlivě míchat... Původně jsme kvrdlaly ručně, ale to se moc nedařila, tak na řadu přišly otáčky poháněné elektrickým proudem. :) A i tak to byla fuška a musely jsme mnohokrát přisypávat cukr. :) Nakonec se nám ale povedlo vytvořit něco, čím se daly perníčky docela dobře zdobit. Chtěla jsem udělat i dvě barevné verze - červenou a zelenou. Začala jsem s červenou, ale z toho vznikla ostře růžová barva, takže jsem zelenou už ani nepokoušela. :)

Kvrdlám, kvrdláš, kvrdláme :)

Ale posuďte sami, že to holkám docela šlo... :)) Příště by to ale chtělo dvě věci na vylepšení - prosít cukr a udělat polevu hustší. Pak by se zdobilo ještě lépe. :)

Nazdobené perníčky :)

Tohle je moje várka :)

Nakonec si něco nazdobil i synovec a docela jsem se divila, že mu to šlo. :) Je to velký šikula! :)

Martínkovy perníčky :)

Docela mě baví ta potřeba udělat ještě něco jiného, když zbudou buď žloutky nebo bílky. :) Zůstanou-li bílky, dají se udělat kokosky nebo varianta z oříšků (což jsem taky dělala), ale po přípravě polevy na perníčky, zůstalo mi několik žloutků a co s nimi? No, ano - vaječný koňak! :) Ušlehané žloutky s vanilkovým cukrem a dření z vanilkového lusku. Pak jsem tam přidala zahuštěné slazené mléko (salko) a neslazené zahuštěné mléko. A výsledek byl super... jen jednu chybu měl - dlouho nevydržel. :)

Abych se přiznala fotka adventního věnce vznikla asi s dvoudenním zpožděním, protože jsme na zapálení svíček úplně zapomněli. :) Škoda, že věnec za ty čtyři týdny tak hrozně oschne a scvrkne se, že už moc krásy nenadělá... Budu muset příští rok vymyslet nějakou trochu trvalejší variantu. :)

Seschlý věnec, do Vánoc už jen kousek

Jako poslední cukroví jsem ještě hňácala vosí hnízda, která jsem teda úplně zapomněla vyfotit a taky se u nás moc dlouho neohřála. :) Směs s rozdrcených piškotů, namletých ořechů, strouhané čokolády, másla,  moučkového cukru, rumu a kakaa. A náplň z cukru, másla a toho skvělého vaječného koňaku. Mňam, když  o tom píšu, dala bych si. ;) Mám dojem, že tohle cukroví bude příští rok určitě znovu. :)


Další informace:
- recept na florentýnky - ale původní recept je z tohoto úžasného blogu :)
- recepty na vosí hnízda ze stránek apetitonline.cz - varianta 1 a varianta 2 ... já jsem dělala něco mezi těmito dvěma variantami :)

neděle 11. prosince 2011

Třetí adventní víkend - pečení

V pátek jsem si vzala dovolenou, abych něco upekla (ale tak nebyl to jenom tenhle důvod, ale říkala jsem si že bych spojila příjemné s užitečným...:). Akorát to teda jako obvykle moc nedopadlo. :) Prohrabala jsem se maminčinými starými sešity a rozpitými  rozmazanými recepty a hledala jsem tam poklady naší vánoční kuchyně. :) Chvílemi to dalo práci a kokosové kuličky zůstaly zatím neodhaleny. ;) 

Pozn.: I když na pečení se podílíme já i Jirka (já peču, Jirka konzumuje :))), fotky jsou jenom ode mne, proto zase nepíšu za popisek své jméno. ;)

Sešit :)

Přemýšlela jsem taky o tom, co vlastně všechno budu péct a kolik a co na to potřebuju koupit... a když jsem se konečně vypravila do obchodu, zjistila jsem, že nemají hladkou mouku! Odnesla jsem nákup domů a vyrazila do druhého obchodu... kde hladkou mouku neměli taky. :) ... Tak jsem si vypravila do třetího obchodu, kde už jsem konečně byla úspěšná. To by mě teda nenapadlo, že se takhle před Vánoci nezásobí dostatečným množstvím mouky. Teď mě tak napadlo, kolik se té mouky musí sníst... Fuj. To se to pokyne jedna radost. :)

Nicméně přípravy cukroví jsem odložila kvůli svému večernímu programu... a vrátila jsem se k tomu asi kolem půlnoci. Měla jsem v plánu uhňácat tři těsta - ty naše vackovské klasiky: vanilkové rohlíčky, linecké a pracny. Recepty sem dávat nebudu - to je rodinné tajemství. ;))

4 suroviny = vanilkové rohlíčky

Jak jste si už určitě všimli, trochu ujíždím na komponování surovin do různých zátiší... Ale což, proč si to pečení projednou neužít. :) Příští rok si s tím takhle hrát teda nebudu. :))

Koření na pracny 

Dvojitá dávka lineckého :)

Těsta. :)

Pečení je radost... :)

Říkala jsem si, že by bylo docela fajn někdy zkusit upéct moje milované skotské máslové sušenky. A proč ne před Vánoci. Sice to není klasické vánoční cukroví, ale co je mi do nějakých konvencí?! :)) Recept na ně jsem našla někde na internetu a nebyla jsem troškař - udělala jsem je rovnou ze dvou balíčků másla. :)

Suroviny na máslovky

SHORTBREAD:
  • suroviny: 500g máslo (máslo ve Velké Británii je často slané, tak jsem přidala špetku soli), 225g cukru krupice, 675g hladké mouky
  • postup: změklé máslo, mouku, cukr a špetku soli se musí uhňácat do měkkého, vláčného těsta (jde to docela snadno, protože je tam dost másla) -- můžete si vyhrát s tvarem výsledných sušenek - ve Velké Británii se nejčastěji prodávají jako podlouhlé tyčinky, ale fantazii se meze nekladou :) nejsnadnější ale je udělat z těsta válečky o průměru asi 5 cm, které se na chvíli dají do chladu, aby ztuhly -- válečky se pak krájí asi na centimetr silná kolečka, která se pokladou na plech a propíchají vidličkou (to se asi dělat nemusí, ale vypadá to pak tradičněji :)) -- peče se na 130-150°C každý plech asi 25-30 minut (dokud nezačnou mírně hnědnout) -- v uzavřené dóze vydrží sušenky docela dlouho
(recept je z jednoho blogu, odkaz pod článkem)

Nemohla jsem se dočkat, až budu moct ochutnat... a byly skutečně tak dobré jako ty, co jsem jedla během studijního pobytu v Anglii. Sušenky, co chutnají a zasytí. :)

Skoro pravé máslové sušeny Shortbread na plechu :)

V neděli večer jsme si tradičně zapálili už tři svíčky na našem adventním věnci. Ty Vánoce se nám ale kvapem blíží...


V neděli jsem ještě dlouho do noci pekla pracny a vanilkové rohlíčky. Mimochodem ty rohlíčky vůbec není sranda udělat, připomínaly spíš vachrlaté rohlíky než drobné elegantní pečivo. :) Ale co, na chuti záleží!

Jo a vlastně jsem zapomněla, že jsem udělala ještě kokosky - když mi zbyly bílky při zadělávání těsta na linecké. Našla jsem jednoduchý recept, žádné šlehání bílků v páře jako u jiných receptů a výsledek byl super.

KOKOSKY:
  • suroviny: 4 bílky, 160 g strouhaného kokosu, šťáva z poloviny citronu, 160 g moučkového cukru, máslo na vymazání plechu
  • postup: bílky ušlehat na hustý sníh -- poloviny moučkového cukru přimíchat do sněhu -- druhou část cukru smíchat s kokosem a citronovou šťávou -- sypkou směs zlehka vmíchat do sněhu s cukrem -- na vymazaný plech se lžičkou kladou malé hromádky směsi -- peče se na 130-150°C dokud kokosky nezačnou růžovět -- pozn.: obdobně lze připravit i ořešky :))
(recept je ze stránek recepty.vareni.cz)


Jo a ta plechovka, to byl docela dobrý kup. Sháněla jsem plechovky po Praze, ale nebyla jsem úspěšná a nakonec jsem na ně narazila v Lidlu - super cena za tři plechovky červené barvy s jelenem. :)) Super koupě, opravdu! :))

Plechovka s kokoskami

Jo a abych nezapomněla, konečně jsem si domů pořídila vánoční hvězdu, které doma v době adventu nesmí chybět. Nevím, jak je to možné, ale dlouho u nás nikdy nevydrží a brzy jí začnou opadávat listy - nejprve zelené, pak i červené a pak aby jí člověk akorát vyhodil. Asi je to míněno jako spotřební zboží, co naplat. :)

Zátiší s vánoční hvězdou

Linecké je asi nejoblíbenější pečivo nejenom v naší dvoučlenné domácnosti, ale i u dalších členů rodiny... Takže bylo potřeba udělat dvě dávky a stejně mám pocit, že to nebude dost. ;))

Linecké


Další informace:
- recept na shortbread, recept na kokosky

sobota 10. prosince 2011

Advent na zámku Březnice

Na sobotní odpoledne jsme měli s přáteli domluvený výlet na adventní akci, která se konala na zámku Březnice. S Jirkou jsme tu byli na výletě před rokem a půl (kuk sem), to ale bylo jaro v plném rozpuku, takže jsme neváhali podívat se sem také v jinou roční dobu. Zvláště když v zimě tu normálně otevřeno není. To jsme si nemohli nechat ujít. :)

Přijeli jsme sem až před třetí hodinou a v tu dobu bylo na nádvoří docela živo. Byly tu stánky s různými věcmi - největší úspěch mělo určitě občerstvení (a hlavně teplé nápoje se musely dobře prodávat :) a hned potom kovář, který tu předváděl svoje umění. Pódium tvořilo dominantní část vánočně vyzdobeného nádvoří a v tu dobu tam děti zpívaly koledy a my jsme se rázem dostali do vánoční nálady. :)

Diváci :) (foto: Jirka)

U pódia stál i pohádkový flašinetář Jan Roháč z Ostrova. Tedy moc nechápu, co tento pán měl dělat, já jsem ho viděla vždycky jenom stát vedle jeho flašinetu... :) A je pravda, že jsem ho ani moc nezkoumala, protože přece jenom bez dětí si člověk připadá trochu hloupě při zkoumání pohádkových záležitostí. :))

Nádvoří březnického zámku (foto: Lenka)

Taky fotku zámku sem nesmím zapomenout dát, to by byla škoda. :)

Březnice - psaníčková fasáda (foto: Lenka)

Pak jsme se šli podívat na malinkatý jarmark v zámeckém sklepení... Tedy spíše v zámeckém sklípku. :) Byla to jenom jedna malá místnůstka s pár stolečky. Prodávaly se tu ručně vyráběné maličkosti na Vánoce jako vánoční věnce a svícny, přáníčka, ozdoby, ale měli tu také náušnice a třeba i bezprstové rukavice. :) A právě tyhle rukavice jsem si tu koupila... Akorát jsem si myslela, že jsou červené a když jsem vylezla ven, byly růžové!! A já růžovou barvu nemám ráda... Ale co, už jsem si na ně zvykla a nakonec se mi začaly i líbit a už bych je nevyměnila. :) Jak Lenka k růžovým rukavičkám přišla. :)

Vánoční jarmárek (foto: Lenka)

Ve výstavní baště jsme si prohlédli malou výstavu betlémů... Tedy abych to uvedla na pravou míru - i tady byly prostory velmi stísněné a mačkali jsme se tu s několika dětmi, které zkoušely paličkovat vánoční ozdoby. :) Asi jsme zrovna měli smůlu, že tu zrovna bylo několik dalších lidí... No a docela jsem litovala paní, co tu musely být kvůli lidem celý den, protože tu byla teda dost zima! Krom betlémů tu bylo vystaveno i pár dalších věcí symbolizujících vánoční zvyky. Nejzajímavější byla obří vánočka, kterou upekl Jan Batěk z pekárny Uran. :)

... na výstavě betlémů (foto: Lenka)

Vááánočka (foto: Lenka)

V další hadbové budce je pokladna, tak jsme si rovnou koupili lístky na prohlídku... Zdálo se, že o ní moc zájem nebyl, protože jsme si koupili jediných pět lístků, které se na prohlídku v 15:30 prodaly. :))

Před zámkem... (foto: Lenka)

Věnec na vratech (foto: Lenka)

Nejprve jsme si museli odložit všechny tašky a zavazadla do zamykatelné skříně a vzali jsme si obligátní návleky na nohy (bez toho by to nebylo ono:))... no a opravdu jsme na prohlídce byli jediní. :) Což mi ani tak nevadilo - můj rekord jsou dva lidi. :)) Takováhle prohlídka byla zvláštní, okruh byl veden trasou jako jindy, ale protože už uvnitř nebylo moc vidět, místy jsme toho z exteriérů opravdu moc neviděli. :) Ale zase kdy to zažijete být skoro po tmě na zámku? :)

Když skončila prohlídka, ještě jsme se chvíli koukali na loutkové divadlo, které ještě neskončilo a také jsme pokukovali po mistrovství pana kováře. :) A docela jsme ocenili, že tu byly koše s otevřeným ohněm - opravdu kolem nich bylo dost teplo a litovala jsem, že už jsme museli jít...

Loutkové divadélko (foto: Lenka)

U ohýnku bylo teplo (foto: Lenka)

Ale ono nás čekalo teplo i v hospůdce hned u zámku, kam jsme si zašli na kafe či čaj a chutný dezert k tomu. Docela to bodlo. ;) Akorát je mi trochu líto, že názvy těch dezertů vypadaly na papíře než skutečný dezert... Ale možná to bylo jenom tou šlehačkou ze spreje (i když i slovo šlehačka je docela nadnesené :)). Je mi trochu záhadou, proč se v restauracích místo chutné poctivé šlehačky na všechno dává tato rychle splaskávací hmota. Je to škoda! :) 

Štrůdl (foto: Jirka)

Lívanečky s borůvkami (foto: Jirka)

Trochu se stydím, ale asi jsme toho neměli málo, tak jsme se ještě zastavili na kebab v Příbrami... Ale z toho jsme sem nemohli dát ani fotku... Ne, že bychom neměli nějakou slušnou, ale myslím si, že to už by byla hooodně velká prasárna. :D ... Ale pokud se chcete šíleně přejíst, tak je kebab tou jasnou volbou. :) Tak a to byl náš další adventní výlet, který jsme si moc užili. :)


Další informace:
- oficiální stránky zámku Březnice

úterý 6. prosince 2011

Rozsvícení vánočního stromu

Tak tohle byla zase akce! ... Vyrazit fotit ohňostroj s cizím foťákem, když ho neumím nastavit a ještě se stativem, když na něj vlastně neumím foťák nandat... Byla to skutečně legrace. :)) A samotnou mě potom doma překvapilo, že se na ty ohňostojové fotky docela i dá koukat. :)

Jirka totiž na tradiční setkání se sv. Mikulášem dorazil pozdě, když už bylo po ohňostroji, tak jsem si musela s focením poradit bez něj. ;) Akce probíhá každoročně 6. prosince od 16 hodin a o dvě hodiny později obvykle vrcholí slavnostním rozsvícením vánoční výzdoby včetně stromu a ohňostrojem. Asi se nemá cenu zmiňovat o tom, že to je hlavně akce pro děti, ale stejně se sem chodím každý rok kouknout. :)

Ohňostroj

... a ještě jeden :))

Mám dojem, že strom je už tak nejméně 15 let stejný, ale což... Změnil alespoň místo - už pár let je zdoben strom, který tu reálně roste a nemusí se sem tak každý rok vozit nový,  uříznutý. Akorát je škoda, že strom stojí stranou, ale ten, co je uprostřed náměstí ještě nedorostl potřebných rozměrů. :) ... I když dobříšské náměstí stejně moc náměstí nepřipomíná, takže by se spíš mohlo říkat, že strom nestojí v centrální části toho divného prostoru. ;)

Davy lidí

Stromek na dobříšském náměstí - autobusáku :)

Po ohňostoji na pódiu ještě zněly koledy a pak už se lidé pomalu začali rozcházet. My jsme se zastavili na něco dobrého - svařák, trdlo a klobása... Teda já jsme měla jenom to trdlo. ;) A když bylo po všem, dorazil i Jirka. :) My jsme pak šli na rychlou návštěvu k babičce... A už se těšíme na další adventní akci - tentokráte v Březnici. ;)

neděle 4. prosince 2011

Druhý adventní víkend - zvonečky a vůně zázvoru

Původně sobotní program nevypadal na velkou akci, protože jsme se měly sejít jen dvě a jít se podívat na vánoční jarmark, který v pastoračním centru sv. Tomáše pořádalo mateřské centrum Dobříšek. Matka nejsme ani jedna, tak jsme si tam bez dětiček připadaly trochu nepatřičně. :D ... Ale na druhou stranu, ještě nikdy jsem tam nebyla a vánoční jarmark byl zajímavý. Bylo tu spousta usměvavých lidí, krásných vánočně laděných výrobků, děti měly možnost nazdobit si vlastní perníček nebo vyfouknout skleněnou ozdobu. :) Bylo to prostě milé.

Dřevěné maličkosti (foto: Lenka)

Největší zájem byl o pana skláře, který vypadal trochu jako slepec ve svých tmavých brýlích, ale ono by to nakonec tou slepotou skončilo, kdyby koukal celý den do jasného plamene. :) Nicméně natavení skleněné hmoty a následné foukání do píšťaly daly vzniknout krásné skleněné ozdobě. Prý byla poslední a tak už jsme se na další podívat nemohli. :) Já jsem si teda nekoupila skleněnou ozdobu, ale něco dalšího ano - však budeme potřebovat ozdoby na stromeček. ;)

Dobříšský sklář pan Svoboda (foto: Lenka)

Skleněné ozdoby (foto: Lenka)

Na jarmarku se k nám připojili kluci a už jsem byli čtyři. :) Před pátou se před pastoračním centrem začali rojit lidi a začaly se také z davu ozývat první zvonky. :)

Pastorační centrum sv. Tomáše (foto: Lenka)

V pět hodin vyrazil zvonkový průvod směrem k dobříšskému zámku, před kterým byl slavnostně rozsvícen malý stromek. Sice není moc nazdobený a moc velký, ale stejně je dobře, že ho tu máme. :) Pak tu děti zpívali koledy. A tady si nás našli kamarádi a protože mají už dvě děti, rázem nás tu bylo osm. :) Když se k tomu připočtou ještě další dva, co jsme tu potkali, máme z toho rekordní návštěvnost "našich" adventních akcí... Ale to není moc těžké, když tohle byla teprve druhá. ;)

Vánoční strom před zámkem (foto: Lenka)

Původně nebyl ani osvětlený zámek, ale po rozsvícení stromku zasvítilo i osvětlení a tak jsem mohla vesele fotit... I kostel jsem vyfotila, mám ho takhle za tmy ráda...

Kostel Nejsvětější Trojice (foto: Lenka)

Ale z focení jsem se moc dlouho neradovala... pár minut po téhle fotce mi kleknul foťák... Ach jo, o tom bych se nerada rozepisovala, protože si teď připadám jako bez ruky! :) Ale Jirka mi rozumí, protože nedávno se porouchal foťák jemu. Máme to ale štěstí, co? Takže žádné další fotky ze sobotního odpoledne nemám. Ale měli jsme se dobře, medovníček byl dobrý, horká čokoláda taky. Děti se postaraly o veselou náladu a vůbec nám to tam nějak rychle uteklo. :) Před osmou bylo třeba rychle svištět domů, protože my jsme ještě šli večer na koncert Wohnoutů a byla už fůra hodin... Ale stačili jsme to. ;)

_______________________________________________________

Naše neděle byla ve znamení pečení... a vonělo to u nás po zázvoru a citrónech. Tak, a jde se na to... Nikdy jsem zázvorky ještě nezkoušela, měla recept na cukroví se sušeným zázvorem, ale chtěla jsem tam dát čerstvý... Ale zátišíčko se surovinami vypadá lákavě. ;)

Suroviny na zázvorky (foto: Lenka)

ZÁZVORKY:
  • suroviny: 300g hladké mouky, 300g cukru krupice, lžička PrDoPeče, 2 vejce, 2 žloutky, 1 lžička nastouhané kůry z bio citronu, lžíce mletého zázvoru (já jsem dala čerstvý a v pohodě - jen je pak potřeba přidat o dost víc mouky, aby se těsto nelepilo)
  • postup: cukr a všechna vejce šlehat alespoň 15minut a růčo -- přidáme kůru a zázvor (dala jsem víc, než je v receptu :)) -- zapracujeme mouku s PrDoPečem -- vyválíme plát 5-7mm a vykrajujeme tvary - dají se někam odpočinou na 5-10 hodin -- před pečením je třeba zázvorky otočit oschlou stranou dolů, jinak by popraskaly -- peče se na 160°C každý plech asi 15minut -- je třeba je péct dostatečně dlouho před Vánoci, aby změkly
(ze stránek ona.idnes.cz - resp. vyšel i v časopise Ona dnes)

Jak jsem už psala, dělala jsem zázvorky poprvé, takže s nimi bylo dost prdění a tato příprava mi zabrala asi dvě hodiny. Pak jsem šla vozit dřevo - hurá, konečně máme kotel a bude doma teplo... Ale za cenu galejí a nuceného nasazení na dřevě. ;) Ale večer jsem se vrátila k adventním radovánkám (jestli se o tom dá vůbec tak mluvit...). V neděli slaví svátek Barbora (jako každý 4. prosinec), ale na barborky nás upozornil soused, kterého jsme náhodou přistihli, jak jde stříhat větvičky sakury před naším domem. :) Tak jsem také naklusala s nůžkami na stromy a nějaké větvičky domů přinesla... Tak uvidíme, jestli vykvetou o Štědrém dnu a do roka budu mít svatbu. :) Větvičky třešní a višní se trhají na sv. Barboru, 20 dní před Štedrým dnem a měly by v tento den vykvést, což by mělo symbolizovat příchod nového života (Ježíše Krista)... Ale zvyk je patrně starší než křesťanský, protože má spojitost se zimním slunovratem, kdy se dny začínají opět prodlužovat...

Tak či tak, barborky u nás v rodině k adventu patří, o vdávání není řeč, ale kvítky o Štědrém dnu jsou přece jenom pěkným překvapením... I když mám dojem, že jak se začalo topit na dřevo, máme doma docela horko a tak nám asi barborky vykvetou dříve. :))

Barborky (foto: Jirka)

A večer jsme si zapálili už dvě adventní svíčky... V prvním adventním článku jsem se asi nezmínila o významu adventního věnce, tak to teď napravím. :) Advent zahajuje nový liturgický rok a věnec se čtyřmi je v západním světě symbolem adventu. Podle některých pramenů byly adventní věnce tvořeny už v 16. století, ale podle jiných vznikla tato tradice v 19. století v Hamburku. Původně byl věnec zavěšován na stuhy ze stropu, ale dnes je nejčastěji položen na stole. Barvou adventu je fialová, takže by měly i svíčky a stuhy být fialové... no jo, náš adventní věnec se vymyká tradici, ale já nemám fialovou barvu ráda, tak co se dá dělat?! :) Místo jedné fialové svíčky je možno použít růžovou... a někdy se doprostřed věnce dává ještě bílá svíce znázorňující Neposkvrněnost Panny Marie nebo samotného Ježíše Krista. Na české wikipedii je o adventním věnci překvapivě dlouhý článek a množstvím tvrzení... Ani jsem ho celý nedočetla. :)

Neděle druhá - druhé hořící adventní svíčka (foto: Jirka)

No jo, ale pro mě večer zapálením svíček nekončil. :) Pokoušela jsem se vytvořit těsto na další perník - tentokrát na plech. Opět recept, který není vyzkoušený, tak jsem zvědavá, co z toho nakonec bude. :))


PERNÍK NA PLECH:
  • suroviny: 500g medu, 500g hladké mouky, 2 vejce, 3 lžíce krupicového cukru, kůra z půlky citronu, tři lžičky koření (já dala nové koření, hřebíček, skořice, anýz, fenykl... a badyán), špetku jedlé sody, oloupané mandle na ozdobení
  • postup: med rozpustit v hrnci -- až se začne vařit, přidáme mouku, necháme vychladnout -- na válu k směsi přidáme vajíčko, žloutek, koření, cukr, sodu -- vypracujeme těsto (se značným úsilím:)) -- necháme v chladu odpočinout do druhého dne -- druhý den vyválíme plát 0,5cm silný a dáme na plech (s pečícím papírem) -- potřeme bílkem a vtlačíme mandle -- peče se na 160°C po dobu asi 45minut -- po upečení se hned krájí na kostičky
(od Ivety Fabešové pro časopis Instinkt)

Bude tohle někdy těsto?? :) (foto: Jirka)

Dost dlouho jsem ale měla pocit, že z toho nikdy těsto nebude, ale po přidání dost mouky se to nakonec všechno uhňácalo do úhledného bochánku. Tak a šup s tím do ledničky... a běda, jak to nebude dobrý! :D

Kupodivu je to těsto (foto: Jirka)

Nevím proč, ale to pečení mi nějak dlouho trvá, takže končím v noci, ale když ono mě to prostě baví, tak co mám dělat! :) Na závěr druhého adventního víkendu jsem ještě pekla zázvorky, které byly odpočaté skoro těch požadovaných 10 hodin. Přeskládala jsem je na plech horní stranou dolů a s dostatečnými rozestupy - ale to ani není potřeba, protože se těsto při pečení do stran už neroztéká. Musím říct, že se docela povedly. Nicméně stejně musíme počkat, než se budou jíst, abychom si na nich nevylámali zuby. ;))

Hotové zázvorky (foto: Lenka)

Tak skončil víkend provoněný zázvorem... A ráno bylo zase potřeba jít do práce. :)

_______________________________________________________

Perníkové těsto jsem pekla v pondělí večer... Asi jsem si ho měla vyndat dřív z lednice, protože se mi tězce zpracovávalo... ale jinak je tohle těsto v pohodě - až na tu blemcavou přípravu. Ani se mi všechno těsto na plech nevešlo, takže jsem "zbytky" dala na druhý plech... A nakonec jsou z toho dva obří talíře těchto perníčků s mandličkou. Ale opět platí, že jsou dost tvrdé, tak snad brzy změknou, abychom mohli ochutnávat. ;)

Perník na plech s mandličkou (foto: Lenka)

Druhý adventní víkend za námi... Můžeme se těšit na další setkání - s Mikulášem na dobříšském náměstí při rozsvěcení stromečku a to už 6. prosince. ;)


Další informace:
- pastorační centrum sv. Tomáše, mateřské centrum Dobříšek
- recept na zázorky (a další cukroví) - ona.idnes.cz, recept na perník na plech - pro časopis Instinkt Iveta Fabešová
- cs.wikipedia - barborky, adventní věnec