Památky z podzimním a zimním období rozhodně nepraskají ve švech... Docela jsem se divila, že tu bylo tak málo lidí, když jsme tu byli v době, kdy většina státních hradů a zámků už byla zavřena a na další sezónu si bylo potřeba ještě pár měsíců počkat. Staré Hrady jsou totiž také v soukromém vlastnictví, takže i tady se musí prokazovat obchodní duch a síla udržet se ekonomicky nad vodou.
Ze silnice vypadá hrad a zámek Staré Hrady tak nějak skoro i nezajímavě, ale o to je zajímavější, když se projde branou na nádvoří. Už tady je velký klídek a pohoda, je tu otevřena restaurace a člověk se tu nenudí. :) My jsme se nejdřív trochu rozkoukali a pak jsme se šli zeptat, v kolik je prohlídka a jestli vůbec nějaké jsou. Koupili jsme si lístky a měli jsme chvíli čas, tak jsme šli dál obhlížet okolí.
 |
| Staré Hrady (foto: Jirka) |
A jako že okolí bylo hezké a hrálo podzimními barvami. :) Jak málo stačí pro navození příjemné atmosféry! :)
První písemná zmínka o tvrzi Stará (tehdy to ještě nebyly Staré Hrady) jsou z roku 1340. Páni ze Staré byli tehdy nejvýznamnějším rodem v okolí, z tohoto rodu pochází i pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Vilém ze Staré a jeho syn Smil Flaška nechali vybudovat nynější kamenný hrad a z tohoto období je i kaple před zámkem. Poté se tu střídalo několik pánů - od roku 1567 Kryštof Popel z Lobkovic (vlastnil i sousední Kost), jeho dcera se provdala za příslušníka rodu Pruskovských, kteří gotickou tvrz přestavěli na renesanční zámek. Z tohoto období pochází i latinský nápis (v překladu znamená: Nákladem vlastním urozeného pána pana Jiříka svob. Pána z Pruskova, císaře Maxmiliána II. nejstaršího komorníka, pro budoucí jeho památku provedeno r. 1573.), psaníčka a figurální sgrafita nad vstupem na nádvoří.
Roku 1628 koupil zámek Albrecht z Valdštejna, který v okolí buduje rozsáhlé panství, kterému se přezdívalo terra felix tedy šťastná země, protože dokázal zajistit prosperitu. po jeho smrti přechází Staré Hrady na rod Schliků, kteří zde ustanovili hospodářské centrum svého panství. V roce 1800 se některé části zámku zbortily, o jedenáct let byly provedeny alespoň zajišťovací práce. Poté zámek vlastnil rod Weissenfolfů.
Při pozemkové reformě v roce 1921 přešel zámek do vlastnictví státu. Objekt ale stále nebyl opravován a v roce 1960 bylo dokonce rozhodnuto o jeho demolici. Od roku 1964 snahou pana učitele Vladimíra Holmana, který dal dohromady skupinu nadšenců, byl zámek opravován a k jeho zbourání nakonec nedošlo.Od roku 1969 na Starých Hradech sídlí Literární archiv Památníku národního písemnictví. Od roku 1994 byl hrad a zámek ve vlastnictví obce Staré Hrady, která ale finančně nestačila na rozsáhlé a nákladné rekonstrukce. Od roku 2007 je tak objekt v soukromém vlastnictví manželů Petry a Rudolfa Sukových, kteří zde otevřeli pro veřejnost několik expozicí a díky nim jsme se sem mohli podívat i my. :)
V jedné části jsem narazila na ohradu s několika ovcemi, některé z nich byly zvědavé a přišli se na mě podívat, tak jsem nemohla jinak než ty jejich roztomilé čumáky vyfotit. :)) Když tak o tom přemýšlím, asi to budou ovce, které jsou v Čarodějné bastyjole... o které se zmiňuji o pár řádek dál. ;)
V areálu jsou dvě expozice - Čarodějná bastyjola, kde jsou k vidění živá zvířata jako ovce, kozy, veverky, bažanti, hrdličky, puštíci, myši, krysy, štěnice, červi atd. (tato expozice během naší návštěvy byla zavřená... i když tahle expozice je asi jen pro děti) a druhá expozice se jmenuje Safari - africké výpravy Ing. Josefa Vágnera.
Dále je možno si vybrat z několika prohlídkových okruhů - Jak se žilo za císaře pána Františka Josefa I., Časem zpátky do pohádky I. (Zámecké pohádkové sklepení) a Časem zpátky do pohádky II. (Hradní pohádková půda). Nevím, kudy přesně jednotlivé okruhy vedou, ale mám pocit, že my jsme v rámci jednoho okruhu navštívili od každého něco. :)
V první části expozice jsme navštívili barokní kuchyni, ve které bylo vystaveno všemožné nádobí jako hrnce, hmoždíře, formy na perník, džbány, rendlíky atd. Zajímavé je, že v této části budovy nejsou zachovány původní stropy, ale jsou tu nové s železobetonu. Nicméně díky bohu za ně a za to, že se budovy nakonec zachránily. Dále jsme postoupili do expozice kupeckého krámku, kde byly vystaveny např. sbírka vah, různé dózy na potraviny, první automaty na sladkosti, různé staré smaltované reklamní cedule. Velmi pěkná byla pokladna.
Poslední byl obchůdek kávou vonící, kde opět byly různé dózy na kávu, zásobníky a mlýnky. A samozřejmě nesměla chybět voňavá káva! :)) Poté jsme se přesunuli do sklepení, kde na nás čekali templáři se svou výbornou medovinou, kterou jsme si mohli ochutnat... A kterou jsme si pak museli koupit a dovézt domů, protože byla vážně moc dobrá. :) K vidění tam jinak byly ještě různé sudy a soudky, necky a další historické věcí.
Poslední část prohlídky nás zavedla na pohádkovou půdu, což už byla expozice vyloženě určená jenom pro děti. Ale i my jsme se docela pobavily nad některými strašidýlky a čarodějnicemi. Přece jenom né každý den se setkáme s Kocovinkou ranní. :)) I když někteří z nás se s ní možná setkávají častěji než by chtěli. :) Kouzelné pohádkové postavičky jsou doplněny dalšími předměty, které dotvářejí celkovou atmosféru. :) Jo a vlastně jsme tu dostali i perníček, mňam. :)
 |
| ... žije mnoho pohádkových postaviček (foto: Lenka) |
Takže Staré Hrady bych doporučila především pro rodinný výlet. Ale jsem ráda, že jsme tu byli a mohli jsme tak podpořit jednoho šíleného koníčka několika lidí. :) Jo a kdyby jste někdo náhodou nevěděl, co s penězi, kupte si nějaký hrad, zámek, tvrz nebo něco podobného, zachováte krásnou stavbu pro další generace. Já bych do toho šla, kdybych na to měla finance. ;))
Další informace:
- oficiální stránky hradu a zámku Staré Hrady
- Staré Hrady na stránkých www.hrady.cz
I nás docela dost lákají hrady a všechno okolo nich, ale ještě jsme snad nikdy neměli žádnou pořádnou možnost se do nich podívat nebo na nějaké podívat... Už jsme si i na těchto stránkách našli nějaké, které bychom chtěli vidět, ale zatím si moc jistí nejsme :) Tak se měj hezky a kdybys o nějaké věděla, dej vědět...
OdpovědětVymazat