Jednoho hezkého květnového dne jsme se rozhodli udělat si výlet na nějaké pěkné místo v okolí. :) Na mysl nám přišla Březnice a protože jsem tu už docela dlouho nebyla a s foťákem už vůbec ne, tak nebylo co řešit. :) Tedy pro úplnost - byla jsem tu na školním výletě asi tak ve třetí třídě a pak ještě asi ve druháku na gymplu.
Nejprve jsme si tu koupili lístky na prohlídku zámku a protože prohlídky zrovna začínala, tak jsme svištěli, abychom to stačili. :)
 |
| Nádvoří březnického zámku (ze záchodků ;)) (foto: Lenka) |
 |
| Sedmikráska na kamenném nádvoří (foto: Lenka) |
Vznik zámku je spojen s rodem Buziců. Původně tu stávala gotická tvrz (dvoupatrový obytný palác a jednopatrová budova) byla obehnána zdí. Tato dispozice byla respektována i při stavbě renesančního zámku, který má ve zdech zachovány zbytky původní tvrzi. V 15. století nechal Petr Zmrzlík ze Svojšína tvrz přestavět, ale ta byla za husitských válek dobyta katolíky a několik let byla neobyvatelná. Malovcové z Chýnova a na Vimperce nechali u hradu vystavět fortifikační systém v podobě vodního příkopu a zdí s baštami. V roce 1548 získal tvrz Jiřík z Lokšan, za nějž došlo k nejmarkantnějším změnám ve městě i samotné tvrzi. Od té doby už se nedá hovořit o tvrzi, protože po zásahu italských stavitelů se změnila na pohodlný renesanční zámek. Od té doby jsou zdi březnického zámku zdobeny psaníčky, které patří k nejstarším u nás. Po Lokšanech se zachovala i knihovna s dobovými malbami a skříněmi na knihy z roku 1558.
Po Bitvě na Bílé hoře (1621) získává sídlo Přibík Jeníšek z Újezda. Ten se do podoby města podepsal tím, že sem pozval jezuity, kteří tu založili kolej a kostel (o něm bude řeč později či níže - záleží, jak se na to díváme :). Kostel a zámeckou kapli postavili významní italští architekti Carlo a Martin Luragové. Po roce 1728 přechází Březnice na Krakovské z Kolowrat; před II. světovou válkou patřil zámek Pallfyům z Erdödu, kterým byl majetek zabaven na základě Benešových dekretů... Dnes je zámek státní.
Vedle zámku je Bylinková zahrada (v prostoru bývalého parkánu). Svým charakterem by měla připomínat renesanční zahradu a měly by tu být pěstovány bylinky a léčivé rostliny, které se používaly v 16. století.
 |
| Pažitka na Bylinkové zahradě (foto: Lenka) |
 |
| Průčelí zámku (foto: Jirka) |
Poté jsme se šli projít do anglického parku, který z jedné strany obklopuje zámek. V parku se nachází dva rybníčky s ostrůvky, je tu mnoho zajímavých vzrostlých stromů... A takhle ve všední den v květnu tu bylo krásné počasí a málo lidí. :)
 |
| Rybníček v anglickém parku (foto: Jirka) |
 |
| Rododendron :) (foto: Lenka) |
 |
| Kačer (foto: Lenka) |
 |
| Cesta mezi dvěma rybníčky (foto: Lenka) |
 |
| Vzrostlé stromy v parku (foto: Lenka) |
 |
| Zámek z anglického parku (foto: Lenka) |
Když jsme se do sytosti vynadívali na zeleň v parku, šli jsme se podívat směrem k náměstí po dalších březnických památkách. Přešli jsme přes most, který spojuje zámek s historickou částí Březnice. Jde o most přes řeku Vlčavu, který pochází z roku 1899. O dva roky později sem byly umístěny čtyři starší sochy - Bolestná Panna Marie, Ukřižování, sv. Jan Nepomucký a sv. Dismas.
 |
| Silniční most přes říčku Vlčavu (foto: Lenka) |
Odtud to bylo kousek k budově jezuitské koleje s kostelem sv. Františka a Ignáce. Jak jsem se zmínila už výš, jezuitské sídlo bylo v Březnici vybudováno díky podpoře Přibíka Jeníška z Újezda. Stavba probíhala v letech 1638 až 1651. V roce 1773 byl jezuitský řád zrušen a o několik let později sem byla přesunuta fara z nedalekých Bubovic. Kostel se dvěma průčelními věžemi dneska tvoří dominantu březnického náměstí a po zámku tvoří druhou nejvýznamnější budovu ve městě.
 |
| Silnice za kostelem sv. Františka Xaverského a Ignáce z Loyoly (foto: Lenka) |
 |
| Náměstí s kostelem a škůdkou ;) (foto: Lenka) |
Kousek od náměstí se nachází bývalé židovské ghetto Lokšany, z náměstí se sem prochází úzkou uličkou, která ještě do 20. století byla opatřena zamykatelnou bránou. Ghetto bylo založeno v roce 1570 Ferdinandem z Lokšan po němž bylo ghetto i pojmenováno (jo, trochu zbytečná věta, já vím :). Do dnešní doby zachovalá podoba pochází hlavně z 18. a 19. století.
 |
| Lokšany - židovské ghetto se synagogou (foto: Jirka) |
Domy jsou tu převážně jednopatrové s barokními a klasicistními fasádami. Uprostřed severního náměstí stojí synagoga (v podobě z roku 1874). V rozích valbové střechy jsou umístěny znaky Židů - Davidovy hvězdy.
 |
| Davidova hvězda (foto: Lenka) |
 |
| Lokšany (foto: Jirka) |
Cestou od židovského ghetta směrem k Vlčavě se nám naskytl ještě jeden zajímavý pohled na jezuitskou kolej a kostel. Zarámované v zeleni se mi to tu líbí víc. :))
 |
| Poslední z pohledů na krásný kostel :) (foto: Lenka) |
Auto jsme měli zaparkované až za zámkem... no a když už jsme tam byli, tak jsme si došli na oběd ve zdejší restauraci, která byla vybudovaná ve starám statku a dnes dominantu interiéru tvoří pěkné cihlové klenby. Ani už si zpětně nevzpomínám, co jsem tam vlastně jedla... :)) Potom jsme pokračovali směrem na Kamýk nad Vltavou, ale to už je na samostatný článek. ;)
Další informace:
Žádné komentáře:
Okomentovat
Díky za komentář, thank you for your comment! :)