pondělí 5. dubna 2010

2. den - Canterbury a Dover

První robuzení na cestách bylo zároveň svátečím probuzením - bylo velikonoční pondělí. :) V zájmu zachování tradic kluci upletli pomlázky z bambusu (tuším, že svázané byly travičkou:D)... akorát teda jsme s Monikou špatné ženy, protože jsme neměly nabarvená vejce. Stydím se ještě teď!! :) I když nadílka byla večer - v podobě české kuželky, tak snad hoši byli spokojeni. :) ... Jak jsem psala už včera, měli jsme málo jídla, takže snídaně byla v podstatě jenom sušenková.

Chtěli jsme se tedy najíst někde po cestě... Což to ovšem není jenom tak - ve Velké Británii jsou prostě ke krajině shovívaví a nestaví si na každých pěti kilometrech nějakou benzínku. Ke krajině je to hodně fér, ale když má člověk hlad a nebo potřebuje nutně natankovat, je to trochu problém. :) Ale na druhou stranu, když už nějaké odpočinkov místo na cestě je, stojí za to. Jsou tam obchody, občerstvení, kavárny, bankomaty... A v podstatě se tu dá vyřídit a sehnat mnoho věcí. Takže jsme posnídali sandwiche. :) Brrr, i když v kontextu dalších snídaní, to vlastně ještě docela šlo. :) Vlastně i kafe bylo. :)

Po odpočinku jsme pokračovali dál směrem ke Canterbury. Kam jsme opravdu po nějaké době dorazili. První kroky vedly do našeho oblíbeného Sainsbury´s, kde jsme řádně doplnili potraviny a tak už nehrozil hlad ni žízeň. :) Byli jsme zachráněni! Potom jsme zaparkovali auta a vydali jsme se do centra města. Canterbury leží v nejjihovýchodnějším hrabství v Anglii, které se jmenuje Kent. Pobřeží jihovýchodní části Anglie je známo svými křídovými útesy, ve kterých jsou valouny z pazourku. Už v Canterbury tenhle fakt byl vidět na stavbách - mnoho z nich bylo postaveno právě z těchto valounů. Městu to dává zajímavý nádech, moc pěkné. :)

"Pazourková" architektura v ulicích Canterbury (foto: Lenka)

Ano, ano... jsme v hrabství Kent (foto: Lenka)

Mířili jsme nejprve ke katerdále, kterou jsme se rozhodli navštívit. Zrovna ten den v katedrále probíhala jakási kulturní akce a část katedrály byla znepřístupněna veřejnosti, ale zase díky tomu bylo zlevněné vstupné (£ 6/ £ 5). Název Canterbury je odvozen ze staroanglického slova, které v překladu znamená "pevnost obyvatel v Kentu". Byla tu vybudována tvrz, na jejímž místě byl později postaven kamenný hrad, jehož pouůstatky se zachovaly dodneška. V 6. století byl do Anglie vyslán mnich Augustin, který měl obyvatele Anglie obrátit a křesťanskou víru.

Canterbury Cathedral (foto: Jirka)

Houslista před katedrálou (foto: Lenka)

Formální označení katedrály je - Cathedral and Metropolitical Church of Christ at Canterbury (Katedrála a metropolitní kostel Ježíše Krista v Canterbury). Augustin založil katedrálu v roce 602 a věnoval ji Ježíši Kristovi. Saská katedrála byla poškozena Vikingy v roce 1011 a poté bylo dostavěno západní část pod názvem "oratoř svaté Marie". Poté byla postavena katedrála v normanském slohu, která byla v roce 1077 vysvěcena. V katedrála je zachována krypta, která se řadí k největším svého druhu v Anglii.

Při požáru v roce 1174 byla zničena východní část katedrály. Následná přestavba byla provedena v gotickém stylu, proto je zde unikátně zachována ukázka rané anglické gotiky. V katedrále jsou hroby významných osobností - např. Jindřich IV. Anglický (Henry IV of England), Černý princ Eduard (Edward, the Black Prince) nebo Tomáše Becketa, který byl v katedrále dokonce i zavražděn.

Sochy na katedrále (foto: Lenka)

Ambitová chodba (foto: Lenka)

V celém objektu katedrály se smí fotografovat... s výjimkou krypty... která je zobrazena na následující fotce... :) Je to krásný prostor, tak to Jirkovi nedalo... Pardon.

Krypta canterburské katedrály (foto: Jirka)

V době, kdy jsme tu byli, v hlavní lodi probíhala jakási akce, proto ten den nebyla přístupná... Ale jinak jsem se snažili projít všechny přístupné části katedrály... Katedrála je hodně členitá, je zde mnoho kaplí, oratoří a výklenků. Nepopsatelný je celý interiér katedrály - množství hrobů, sloupů, vitráží, soch a dalších památek z ní činí opravdu skvost... No, tady jsme ještě nevěděli, že taková katedrála je v každém větším městě. :) Ale je pravda, že všechny jsou krásné!

Monumentální katedrála... s oltářem (foto: Jirka)

Strop v kapli "Old Lady Martyrdom" (foto: Lenka)

Kdesi při prohlídce katedrály jsme si dali rozchod s Monikou a Kubou a domluvili jsme se, že se sejdeme u auta až vyprší parkovné. :)

Zbytky budov za katedrálou (foto: Lenka)

Věž katedrály (foto: Jirka)

Parčík se sloupem (foto: Jirka)

Při procházce městem jsme narazili na St. Augustines´s Abbey (Opatství sv. Augustina), tedy spíš na to, co z něj zbylo. Jedná se o benediktínské opatství, které bylo vybudováno za hradbami města. Opatství bylo cíleně zničeno v roce 1535 na příkaz Jindřicha VIII. poté, co se nepohodl s hlavou římskokatolické církve. My jsme ale měli už málo času, proto jsme se dovnitř nepodívali a fotka je jenom zpoza plotu. Škoda, no. Asi to budu psát mnohoktár - třeba příště. :)

St. Augustine´s Abbey v Canterbury (foto: Lenka)

Canterbury Christ Church University (foto: Jirka)

Zebra :) (foto: Lenka)

Canterbury určitě za návštěvu stojí, je to hezké město. A navíc Canterbury Cathedral, St. Augustine´s Abbey a St. Martin´s Church jsou zapsány ve světovém dědictví UNESCO.

Cestou dál jsme se zastavili v Doveru. Město, kde ústí Eurotunel a kde je přístav pro trajekty míříci na ostrovy z francouzského Calais. Dover tak tvoří spojnici mezi kontinentální Evropou a Velkou Británií. My jsem se tu rozhodli navštívit známé útesy - The White Cliffs of Dover. Zaparkovali jsme a rychle jsme šlapali, abychom alespoň něco viděli, než se zavře parkoviště. :) A teda že to stálo za to! ;)

Cesta nad klify (foto: Lenka)

The White Cliffs of Dover (foto: Jirka)

Útesy tvoří značnou část pobřeží v jihovýchodní Anglii, místy dosahují výšky až 107 m. Útesy jsou tvořeny křídou (téměř čístým uhličitanem vápenatým) svrchnokřídového stáří. V bělostné hornině jsou místy konkrece pazourků - jedná se o tmavou a velmi tvrdou formu křemene. Křída (sedimentární hornina) je tvořena především kokolitkami, což jsou drobné jednobuněčné řasy.

Ostré hrany útesů byly vytvořeny erozní silou oceánu, zejména vlnění... Tyto procesy jsou stále činné (průměrná eroze je asi 1 cm za rok), někdy se mohou náhle zřítit i velké bloky hornin... Nic moc stabilního, řekla bych. :) Ale i tak jsme si nemohli odpustit pohled přes hranu útesu na vlnící se moře... Je to paráda. :)

... cesta... (foto: Lenka)

Na útesech se vyskytují kolonie racků - racka tříprstého... Jeho latinský název je Rissa tridactyla a anglický Black-legged Kittiwake. :) Hojní jsou také zástupci čeledi buřňákovitých ptáků (lat. Procellariidae, angl. Fulmars). Škoda jenom, že nepřistáli blízko nás a nenechali se vyfotit... Pěkně mazaní ptáčči... :) No, ono na začátku dubna to tu ještě moc faunou ani florou nekypělo... Věřím, že v létě to tu musí být zelenější, minimálně. :) Na druhou stranu jsme měli velké štěstí na počasí, protože i přesto jaké krásné počasí bylo, foukal nepříjemně silný vítr... takže když je nějaká bouřka, musí to tu být vážně síla. No, to ostatně bylo vidět na větrem ošlehaných keřích, které byly silně asymetrické.

Calais - evropská pevnina na dohled :) (foto: Lenka)

K Doveru patří i maják stojící nedaleko... Teda my jsme až k němu nedošli, jenom k němu na dohled. :) Monika s Kubou se v té době vydali po žebříku k hladině moře a hlavně hledat pazourkové valouny. :) Maják se oficiálně jmenuje South Foreland Lighthouse a je otevřený pro veřejnost v období mezi dubnem a říjnem. Ale ani sem jsme se nepodívali, tak snad příště! :)) Viktoriánský maják zde stojí asi od roku 1730, od roku 1988 je nevyužívaný a dneska je součástí National Trust.

South Foreland Lighthouse (foto: Jirka)

Zapomněla bych napsat o tom, co jsme na tomto místě viděli jako první, ale jak jsme spěchali dál, zapomněla jsem se o tom i zmínit. ;) Cesta podél hrany útesů vedla částečně v ohradě, která byla obývána koňmi... Jak je to pro Anglii typické, že cesty vedou v podstatě po pastvinách a od okolí jsou odděleny jenom důmyslnými vraty, kterými projde člověk, ale zvířata se do nich nevejdou. Chuděry. :) A také jsem se nezmínila o doverském přístavu, což je docela kolos a z výšky útesů je jako na dlani, tak je docela zajímavé pozorovat ten přístaví mumraj... :)

Koně se pásli v ohradě, kudy vedla turistická cesta (foto: Lenka)

Přístav v Doveru (foto: Jirka)

K autu jsme došli už pomaleji, protože tam opozdilců bylo víc než jenom my... :) Jak zvláštní, skoro bych se vsadila, že největšími opozdilci budeme my! ;) V Doveru jsme už nestačili navštívit nic dalšího... Škoda, protože minimálně hrad teda vypadal vskutku monumentálně... To dokazuje následující fotografie vyfocená za jízdy z auta... :D

Dover Castle je středověký hrad, jehož historie sahá do 12. století, kdy vyrostl na místě původní anglosaské pevnosti za vlády Jindřicha II. Až do druhé světové války sloužil jako obranný hrad. Za druhé světové války tu byl zřízen hlavní štáb britské armády. Dnes je hrad součástí anglického dědictví a je přístupný návštěvníkům... Jsou zde k vidění mnohé zajímavosti - jako třeba zbytky římského majáku z roku 50, anglosaský kostel St. Mary ze 7. století nebo podzemní chodby vykutané během napoleonských válek... No, pro nás bylo zavřeno, tak snad příště. ;)

The Dover Castle (foto: Lenka)

Potom nás čekal přejezd podél pobřeží do Hythu, kde jsme byli ubytovaní. Jedná se o malé městečko na pobřeží kousek od Doveru. V městečku jsou dva hrady, na jeden z nich jsme se druhý den ráno šli podívat, ale to bych předbíhala. Ubytováni jsme byli v The Castle Hotel, což byl spíš pub, kdebyla možnost ubytování. Ale jenom asi v pěti pokojích, které měly být zřejmě stylově zařízeny. :) Náš pokoj se jemnoval Walmer (jména jsou podle hradů v okolí) a byl zařízen v gotickém stylu. :) ... Nicméně tohle byl docela kontrast s ubytováním v Ascotu. :)

Náš pokoj v gotickém stylu :)) (foto: Jirka)

Rozhodli jsme se ochutnat anglickou kuchyni a dát si nějaké to pivo. :) No jo, poprvé jsme šli do pubu, tak jsem si teda i já musela dát Guinnesse. Podstatnější byl výběr večeře. Trochu jsme se předpřipravili už na pokoji, abychom alespoň rámcově věděli, co si máme dát. :) Od té doby vím, že kidney jsou ledvinky a že takové jídlo si dávat nemám. :) Tak jsem si dala zapečený květák... ale ten neměli, tak prej jestli si dám zapečenou brokolici. Inu, proč ne?! ... A dobře jsem udělala, protože byla vynikající. :) Ostatní si taky nestěžovali, takže mezi námi zavládla všeobecná spokojenost a pohoda. :) V pubu nám dělal společnost Charlie - voříšek patřící milým majitelům pubu a hotelu. Jó, kdyby to bylo všude takové! :)

Moje zapečená brokolice s pórkem a sýrem, mňáám (foto: Lenka)

Jirka si dal ledvinkovo-masový nákyp :) (foto: Lenka)

Před spaním v posteli s nebesy (hele, to byla premiéra!!:)) jsem se ještě chvíli věnovala fotkám, ale brzy jsem už taky zalehla a nechala si zdát o tom, co nás čeká další den.


Další informace:
- ubytování - The Castle Hotel (The Green, Saltwood, Hythe, Kent, CT21 4AJ) - pokojů tu mají asi jen pět, my jsme bydleli v jednom s dvoulůžkem a dvěma přistýlkami... v přízemí budovy je příjemná hospůdka s výborným jídlem a velmi přijemným personálem, snídaně v ceně (anglická a výběr dalších věcí - cornflakes, toasty, marmelády atd.), parkování vedle hotelu. Tohle ubytování bych řadila mezi ty nejlepší, co jsme navštívili.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Díky za komentář, thank you for your comment! :)